|
|
Obraz Václava Havla v československém tisku v listopadu a prosinci 1989
Vosáhlo, Jakub ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Práce analyzuje mediální obraz Václava Havla v česky psaném tisku v období Listopadu 1989. Cílem je zachytit proměny v prezentaci disidenta a osoby bez přístupu do sdělovacích prostředků, z něhož se během krátkého období stala veřejná autorita, lídr lidového hnutí a nakonec prezident republiky. Práce představuje československý tisk ve specifickém období změny společenských vztahů a poté analyzuje, jakým způsobem média Václava Havla prezentovala. Byly voleny vlivné deníky, zahrnující celé spektrum názorů na lídra Občanského fóra. Mediální obsahy byly nejprve rozebrány v rámci jednotlivých deníků, k objasnění vývojových trendů, a poté v kvantitativní komparativní studii, analyzující rozdíly ve vztahu jednotlivých médií v závislosti na událostech Listopadu 1989. Práce potvrzuje některé již známé skutečnosti o mediální prezentaci Václava Havla, ovšem zároveň odhaluje doposud nepříliš probádané momenty, například značně ambivalentní postoj deníku Mladá fronta.
|
|
|
Kopřivnice v procesu politické změny 1989/1990
Peš, Stanislav ; Valeš, Lukáš (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Čmejrek, Jaroslav (oponent)
(abstrakt) Předložená disertační práce Kopřivnice v procesu politické změny 1989/1990 se zaměřuje na popis a analýzu událostí souvisejících s rozpadem posttotalitního autoritářského režimu v ČSSR a přechodem k demokracii v podmínkách středně velkého severomoravského města Kopřivnice. Cílem je nejen zachytit průběh politických změn následujících po 17. listopadu 1989, ale také společenských a hospodářských, které následovaly. Svým obsahem tedy práce zahrnuje časově události od počátku roku 1986 do listopadových komunálních voleb v roce 1990. V první kapitole je popsána metoda orální historie, její pozice v moderní vědě, ale také v praxi předložené práce. Druhá kapitola se zaměřuje na obecné rysy posttotalitního autoritářského režimu v ČSSR před rokem 1989 a předpoklady pro změnu, které se začínaly postupně objevovat v rámci samotného Československa a jeho společnosti. Třetí kapitola analyzuje problematiku "Sametové revoluce" z hlediska teorie revoluce, klade si otázku, zda je možné změnu, ke které dochází v listopadu 1989, nazvat revolucí a události zkoumá z pohledu teorie tranzice. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na vysvětlení základních milníků v historii města, které ovlivnily jeho rozvoj, skladbu obyvatelstva a význam v rámci regionu. V páté kapitole Kopřivnice před 17. listopadem 1989 je popsán...
|
|
|
Obraz Václava Havla v československém tisku v listopadu a prosinci 1989
Vosáhlo, Jakub ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Práce analyzuje mediální obraz Václava Havla v česky psaném tisku v období Listopadu 1989. Cílem je zachytit proměny v prezentaci disidenta a osoby bez přístupu do sdělovacích prostředků, z něhož se během krátkého období stala veřejná autorita, lídr lidového hnutí a nakonec prezident republiky. Práce představuje československý tisk ve specifickém období změny společenských vztahů a poté analyzuje, jakým způsobem média Václava Havla prezentovala. Byly voleny vlivné deníky, zahrnující celé spektrum názorů na lídra Občanského fóra. Mediální obsahy byly nejprve rozebrány v rámci jednotlivých deníků, k objasnění vývojových trendů, a poté v kvantitativní komparativní studii, analyzující rozdíly ve vztahu jednotlivých médií v závislosti na událostech Listopadu 1989. Práce potvrzuje některé již známé skutečnosti o mediální prezentaci Václava Havla, ovšem zároveň odhaluje doposud nepříliš probádané momenty, například značně ambivalentní postoj deníku Mladá fronta.
|
|
| |
|
|
Sametová revoluce v Náchodě. Její "vítězové" a "poražení"
Škoda, Jáchym ; Valeš, Lukáš (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je věnována Sametové revoluci na regionální úrovni. Konkrétně se jedná o dění v okresním městě Náchod. Pokouším se v ní postihnout situaci před revolucí, během ní i po ní. Kromě klasického archivního výzkumu a popisu dění s využitím archivních materiálů využívám metody orální historie, která nás obohacuje a živé svědectví pamětníků událostí, a to jak zástupců Občanského fóra, tak tehdejších členů KSČ. Kombinace těchto dvou přístupů dodává práci autentičnost. Díky orální historii se mi daří čtenáři popsat osobnosti klíčových účastníků událostí v Náchodě. Pro lepší pochopení jejich postojů postihuji celý jejich životní příběh. Práce je uzavřena srovnáním mých výsledků s disertační prací doc. PhDr. Lukáše Valeše, Ph.D., který se v ní věnuje Sametové revoluci v Klatovech. V závěru docházím k poznatku, že Sametová revoluce na místní úrovni měla značný vliv na základní principy fungování státu, avšak mocenské pozice a státní správu nadále vykonávali stejní lidé nebo ti, kteří získali zkušenosti a vliv již během vlády KSČ.
|
|
|
Kopřivnice v procesu politické změny 1989/1990
Peš, Stanislav ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent) ; Buben, Radek (oponent)
(abstrakt) Předložená disertační práce Kopřivnice v procesu politické změny 1989/1990 se zaměřuje na popis a analýzu událostí souvisejících s rozpadem posttotalitního autoritářského režimu v ČSSR a přechodem k demokracii v podmínkách středně velkého severomoravského města Kopřivnice. Cílem je nejen zachytit průběh politických změn následujících po 17. listopadu 1989, ale také společenských a hospodářských, které následovaly. Svým obsahem tedy práce zahrnuje časově události od počátku roku 1986 do listopadových komunálních voleb v roce 1990. V první kapitole jsou popsány obecné rysy posttotalitního autoritářského režimu v ČSSR před rokem 1989 a předpoklady pro změnu, které se začínaly postupně objevovat v rámci samotného Československa a jeho společnosti. Druhá kapitola se zaměřuje na vysvětlení základních milníků v historii města, které ovlivnily jeho rozvoj, skladbu obyvatelstva a význam v rámci regionu. Ve třetí kapitole Reflexe Kopřivnice před 17. listopadem 1989 je popsán systém fungování národních výborů, jejich orgánů a význam ve státní správě. Analyzuji aktuální situaci ve městě těsně před 17. listopadem 1989 z pohledu vedení města řízeného městským národním výborem. Čtvrtá kapitola popisuje průběh dní těsně po 17. listopadu. Zaměřuji se na popis událostí, jak za sebou následovaly,...
|
|
|
Rozpad Občanského fóra v kontextu vzniku nového stranického systému
Řezníčková, Barbora ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Práce Rozpad Ob anského fóra v kontextu vzniku nového stranického systému pojednává o politickém hnutí Ob anské fórum, které vzniklo po listopadu 1989. Popisuje, jak Ob anské fórum vzniklo, jaké k tomu vedly události. Následn je zde nastín no fungování tohoto hnutí a jeho vliv na rozvoj eského stranického systému. V dal ích ástech práce je popsáno fungování nástupnických stran Ob anského fóra, Ob anské demokratické strany, Ob anského hnutí a Ob anské demokratické aliance. D le itým momentem je zde také rozpad eskoslovenské federace.
|
|
| |
|
|
Občanské fórum: fenomén politického hnutí v procesu utváření českého stranického systému
Bouzek, Michal ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem politických hnutí a jejich dopadem na vznikající stranické systémy v zemích středovýchodní Evropy. Hnutí vznikala v kontextu společenských a geopolitických změn a v tomto regionu představovala originální typ politické organizace odlišné od politických stran západního typu. První část práce obsahuje analýzu obecné teorie politických stran a hnutí a jejich role v procesu demokratické konsolidace a stabilizace stranických systémů. Součástí první části je i kategorizace politických hnutí v souvislosti s teoriemi stranických rodin a také kapitola obsahující charakteristiku politických hnutí a vznikajících systémů stran vybraných zemí v regionu. V další části navazuje rozbor vybraných odborných textů českých politologů týkajících se problematiky politického hnutí Občanského fóra (OF), který slouží rovněž jako teoretický úvod ke kapitole analyzující OF. Podobný cíl naplňuje i část zkoumající ideové kořeny hnutí a specifika antipolitické politiky v českém politickém systému. Druhá část práce popisuje působení OF v prvních dvou fázích vývoje českého stranického systému. V textu je analyzován vznik hnutí, problematika vnitřní organizace, vývoj politické koncepce, názorové diferenciace a také příčiny a způsob rozpadu. Závěrečnou část tvoří charakteristika nástupnických...
|
|
|
Občanské fórum na Ostravsku: regionální problémy a jejich odraz ve volebním programu
Zipser, Jan ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá procesem ustavování Občanského fóra po 17. listopadu 1989, a to jak na centrální úrovni v Praze, tak na regionální úrovni na Ostravsku. Cílem práce je postihnout rozdíly v tomto procesu na obou úrovních a charakterizovat úlohu podnikových občanských fór v ostravském regionu. Důležitou otázkou je, zda měla sametová revoluce šanci uspět i v tzv. železném srdci republiky, tedy v prostředí dělníků v těžkém průmyslu, a zda se jí tato skupina obyvatel ve větším míře aktivně účastnila. Práce dochází k závěrům, že rozdílné byly především problémy, které se na jednotlivých úrovních řešily, například míra podílu na moci v centru oproti výměně lokálních politických představitelů v regionu. V otázce aktivity dělníků OF pak zjišťuje, že jejich zastoupení v podnikových Občanských fórech dosahovalo značné míry. Druhá část práce pak zkoumá, do jaké míry byly regionální problémy na Ostravsku vnímány na centrální úrovni v Praze. To je zjišťováno na základě analýzy centrálního volebního programu OF ve volbách do České národní rady a do Federálního shromáždění České a Slovenské federativní republiky v červnu roku 1990 a jeho následnou komparací s dokumenty zaměřenými na regionální problémy Ostravska. Ta naznačuje, že pouze některé regionální agendy byly reflektovány centrálním volebním programem, ale většinu problémů program neřešil, ba naopak vytvářel riziko vzniku problémů nových.
|
host ::
RSS.